Po roce jsem opět zavítal do jihobulharského Primorska a v jeho okolí pátral po havěti veskrze nejedlé a tudíž pro řadu našich spoluobčanů neužitečné až nadbytečné - tuto a další podobnou případně naleznete na www.balcanica.cz.

I když se mi - co se druhů týče - sbírku plazích úlovků rozšířit nepodařilo, čerstvě políben můzou digitální fotografie jsem lovil i havěť neplazáckou, hlavně obojživelnou a hmyzí.

 

Začnu starými zmámými - štíhlovkou kaspickou (Dolichophis caspius) a zmijí "PEPELANKOU" růžkatou (Vipera ammodytes) spolu s místy jejich nálezu, která byla kousek od sebe na pastvině za městem. Neřeknu, jak daleko od civilizace to bylo, Primorsko neustále bobtná do krajiny, co kdyby si to tu někdo přečetl a lidi se pak začali bát tam jezdit. Ale hned u pláže to nebylo;-)
 

Zleva: dva v jednom, přesněji dvě užovky podplamaté pod jedním kamenem, vedle užovka podplamatá chystající se svlékat kůži a užovka obojková již se svlékající a do čtvrtice ještě jedna širokohlavá obojková. Obě vodní užovky jsou v okolí Primorska celkem hojné, užovka podplamatá se mi dokonce dřív zdále hojnější - mimochodem v Česku je od letošního května zařazena mezi kriticky ohrožené druhy. Letos ale bylo mnohem více obojkových , zejména mladých jedinců. Důvodem by mohlo být enormní rozmnožení až přemnožení zelených skokanů, které jsem zaznamenal už vloni.
 

Ještěrka zelená - malá pózující, o něco větší maskovaná, velká běžící a velká šplhající.

POZOR, OPRAVA: "Malá pózující" není ještěrka zelená (Lacerta viridis), nýbrž ještěrka trávní (Podarcis taurica) - takže přece jen nový druh do sbírky, hurá!

Děkuji redakci Balcanica za určení.
 
Zelení skokani už druhým rokem (možná dokonce třetím, v roce 2004 jsem tam nebyl) okupují Primorsko, obývají nejen sebemenší louže na cestách a stavbách, ale každé jen trochu vlhké místo daleko od vody včetně hustších trávníků. Chodili nám u hotelu do bazénu a za vlhkého počasí číhali večer na kraji města pod lampami na hmyz. Tím mi připomněli, že přesně toto dělaly v roce 1985 v Pomorie ropuchy zelené, a s hrůzou jsem si uvědomil, že jsem v Bulharsku už dlouho žádnou ropuchu nepotkal. Skoro by se zdálo, že zelení skokani převzali jejich rajóny.

Z obojživelníků byli sice nejnápadnější zelení skokani, ale nebyli sami - na okna hotelu si za teplého večera po dešti přišla zalovit rosnička, listnaté lesy obývali skokani štíhlí a skoro pod každým kamenem ve vlhku se skrývali čolci - někdy jen "Samotář v Primorsku", jindy "Tři chlapi v chalupě" a někdy dokonce "Timur a jeho parta".
Abych úplně neignoroval nejpočetnější živočišnou třídu, zde je pár zástupců hmyzu - dvakrát zelená kudlanka, co s námi bydlela přímo na hotelu, a hnědá kudlanka z pastviny. Vedle toho potápník vodomil a níže tři barevné variace saranče uherské. K tomu jeden hlodavec myšicovitý překvapený pod vyhozeným lavórem..
 

Vděčným lovištěm je Ďábelská řeka, která se v Primorsku vlévá do moře. Zatímco na dolním toku je tok bahnitý a voda zakalená, už o pár kilometrů výše se řeka mění na soustavu čistých zarostlých tůní. V nich žije mimojiné i tento vzácný sladkovodní krab.
 
 
Protože přiznání je polehčující okolnost a samochvále se dnes říká self-promotion, zde je foto autora v terénu, zároveň je to místo nálezu většího z krabů.
A na závěr test - kolik skokanů je na následující fotografii? Není to chyták, číslo je dvouciferné, odpovědi zasílejte na e-mail brabec@bbbusiness.cz. Prvních 10 správných odpovědi vyhrává daňovou poradu po emailu zdarma. A protože i mistr tesař se někdy utne, tak kdo tam najde skokana navíc, vyhrává tři daňové porady zdarma.